Co je to plyometrie aneb proč používáme v badmintonu split-step?
Z fyziologického hlediska je středem zájmu využití přirozené odpovědi lidského těla na rychlé prodloužení svalu, odborně řečeno myotatický reflex nebo protahovací-zkracovací cyklus. Rychlé protažení svalu před jeho kontrakcí vede k silnější a rychlejší kontrakci a zkrácení svalu. Tímto zvyšujeme silově rychlostní výkonnost. Cyklus protažení a zkrácení vidíme při sledování sportu neustále (výskok basketbalistů ke koši, výskok volejbalistů na smeč, nápřah golfistů a baseballových nadhazovačů), naopak jsou tu ale i momenty, kdy se záměrně snažíme cyklu zabránit nebo ho minimalizovat (start z bloků, překvapivost v bojových sportech).
Svalovou práci při plyometrii lze rozebrat na již zmíněné nejpřirozenější formě, tedy na běžeckém kroku. Začneme-li fází, kdy je běžecký krok dokončen, svaly příslušné dolní končetiny se rychle prodlužují vlivem působící tíhové síly, kterou je tělo sportovce taženo k zemi gravitací. Protažení svalů, jinak řečeno excentrická kontrakce, nejen že zabraňuje pádu sportovce, ale také funguje jako tlumič nárazu. Díky tlumení nárazu po kontaktu se zemí minimalizujeme působení sil na pojivové tkáně a kostru. Tímto šetrným pohybem předcházíme zranění. Jakmile dolní končetina provedla stabilní dopad, přichází na krátký moment fáze, kde se svaly neprodlužují ani nezkracují. Tomuto momentu říkáme izometrická kontrakce, takzvaná statická fáze konstantního napětí. Kyčelní, kolenní a hlezenní kloub jsou fixovány. Výkonný pohyb pak zajišťuje poslední fáze, a tou je zkracovací fáze svalu, rovněž koncentrická kontrakce. V běžeckém kroku se tímto dostáváme k odrazu do letové fáze. Ve sportu se nejvíce pozornosti ubírá právě na koncentrickou kontrakci. Vidíme ji například při skocích nebo zakončeních hodů.
